Zprůběhu konkurzu největší české textilky Oděvního podniku (OP) Prostějov bolí hlava čím dál více bankéřů. A to i těch, kteří nemají s kauzou nic společného. Není přitom vyloučeno, že se bolehlav časem přenese i na šéfy velkých firem. Brněnský soudce Jan Kozák, jenž konkurz řídí, totiž vydal přelomové rozhodnutí, které upozornilo na možné nedostatky ve vztahu mezi úvěrujícími bankami a jejich klienty, kteří se dostanou do problémů.

Poctivě platíte daně a povinné pojištění, nemáte se špatně. Potřebujete půjčku a najednou narazíte. Problém se jmenuje daňový paušál. Proč se tak banky chovají? Můžete se dluhů štítit, můžete se jich dokonce bát, stejně ale jednoho dne v životě nastane situace, kdy budete potřebovat půjčit (pokud nemáte štěstí, fištrón či bohatého strýčka). Pokud jste zaměstnanec, doložíte příjem v podobě součtu čisté mzdy za kalendářní rok, a pak už děj se vůle schvalovací.

Ještě před rokem jméno Jiřího Hudery ze Světlé nad Sázavou mimo domov málokdo znal. Jako majitel malé firmy Interkonsult se živil účetním poradenstvím. Loni v létě se všechno změnilo. Společně s ruským partnerem, jehož totožnost tají, Hudera získal největší podnik ze zkrachovalé sklářské skupiny BCT – novoborskou sklárnu Crystalex. Daňový poradce z malého města v Posázaví si tak splnil dlouholetý sen: vstoupit do velkého sklářského byznysu.

Prostějovská textilka Oděvní podnik (OP) je sice v konkurzu teprve pár dní, průběh řízení již ale mění dějiny. Zvlášť poslední jednání věřitelů vyděsilo odborníky, kteří přicházejí do styku s insolvenčními řízeními, tedy banky (jakožto zástupce věřitelů), insolvenční správce i samotné tvůrce insolvenčního zákona.

Ochrana zájemců o spotřebitelské úvěry se pravděpodobně od začátku příštího roku zvýší. Umožní to vládní návrh zákona, který dnes během pár minut hladce schválil Senát. Norma, k níž se má ještě vyjádřit prezident, například umožní klientům odstoupit do 14 dnů od úvěrové smlouvy bez udání důvodu. Poskytovatelům úvěru pak ukládá jeho podmínky řádně vysvětlit.

Kdo využil vyšších paušálních výdajů, ušetřil sice na daních, ale kvůli nízkým příjmům mu teď banka na byt nepůjčí. Šance je ve stavební spořitelně. V bankách a stavebních spořitelnách MF DNES otestovala, jak uspěje při žádosti o hypotéku člověk, který samostatně podniká. Výsledek? Má smůlu. Bance totiž předkládá jako doklad o příjmech daňové přiznání, a když využije takzvaných paušálních výdajů, tak mu rapidně klesnou příjmy a banka se zdráhá mu na bydlení půjčit.

Hodně nečekaný problém s penězi vměstské kase má radnice v Rožnově pod Radhoštěm. Aby vyšla s osekanými příjmy, potřebovala pětatřicetimilionový úvěr. Do vypsaného výběrového řízení se ale nepřihlásila žádná banka. To se stalo vůbec poprvé v novodobých dějinách města. „Je možné, že to způsobily opravdu tvrdé podmínky, které jsme ve výběrovce měli,“ přemýšlí mluvčí radnice Tomáš Gross. Podle něj tou zásadní zřejmě bylo, že město za úvěr nechtělo ručit svým majetkem.

Pro podnikatele, kteří se nehlásí k vlastnictví svých firem, bude čím dál obtížnější zůstat v utajení. Nejde jen o to, že sílí volání po zákonu, který zakáže existenci společností s akciemi na majitele. Odtajnění skutečných vlastníků firem začínají žádat i banky, jež těmto firmám vedou konta. Bankám ukládá povinnost zjišťovat skutečného majitele společností, jež jsou jejich klienty, dva roky starý zákon proti praní špinavých peněz. „Zákon společně s prováděcí vyhláškou ČNB je platný už od 1. září roku 2008,“ říká mluvčí ČNB Pavel Zúbek. Banky požadavky zákona zavádějí postupně, nevyžadují všechny stejné informace, nejsou stejně důsledné. Nová praxe tak není mezi podnikateli známa a mnohé zaráží.

Značka 2N se v telekomunikacích objevila poprvé v roce 1991. Od té doby vyrostla. Z tržeb okolo 160 milionů udělala za necelých dvacet let milionů více než sedm set a z vlastního vývoje se po roce 2000 rozhodla přeorientovat na export. Dnes vyváží do 110 zemí světa a v anketě Czech Top 100 jí patří šestatřicátá příčka.

Krkonošské lyžařské středisko Harrachov se včerejškem zřejmě stalo jednou z nejzadluženějších obcí v Česku. A s velkou pravděpodobností skončí v exekuci. Bude tak následovat sousední Rokytnici, kterou podobný osud potkal před osmi lety a v nucených dražbách musela rozprodat prakticky veškerý majetek. Vrchní soud v Praze totiž včera rozhodl, že Harrachov musí zaplatit včetně úroků téměř sto milionů korun za úvěr, který převzal v roce 1993, když na něj tehdejší státní podnik Crystalex převedl tři rozestavěné bytové domy.