Spoření je nástroj odložení spotřeby. Ekonomická teorie říká, že bychom za odloženou spotřebu měli dostat nějakou odměnu i to, že peníze jsou uchovatelem hodnoty. Při tříprocentní inflaci je patrné, že za ono uchování hodnoty je odveden jakýsi náklad. Sama spořicí funkce přitom zajišťuje možnost akumulace a dosažení vyšších cílů, než by nám umožňoval přímý nákup (většina občanů ČR si z měsíční výplaty nový automobil nepořídí).

V delším horizontu je přitom vhodné zvážit namísto běžných a spořicích účtů (které se stále ještě pohybují mírně nad nulou) možnosti investic - podílové fondy, ale třeba i jiný majetek, finanční i nefinanční, u nějž lze očekávat v daném investičním horizontu výnos (při zohlednění pořizovacích nákladů, nákladů na držení i na zpětné zpěněžení). Možnosti, chuť a ochota investovat se přitom u každého z nás liší. Stejně tak se liší i znalostní a zkušenostní profil, který je více než vhodné před každou investicí vzít v potaz.

Spoření tedy ano, je jen vhodné uvážit v jaké formě.