Členství v EU rozhodně přínosné je, ač s sebou nese i různé aspekty, které můžeme vnímat jako negativní. EU je možné vnímat jako projekt integrační. Původní ESUO (Evropské sdružení uhlí a oceli) bylo zřízeno zejména z důvodů ekonomických a bezpečnostních, současná EU původní míru spolupráce již dalece předčila.

Na členství v EU můžeme pohlížet ekonomicky, ale též mnoha jinými optikami. Osobně jsem zastáncem toho, že vše se nakonec do ekonomiky nějakým způsobem přelije, mnohdy je však toto "přelití" časově dosti náročné (viz například investice do vzdělání, které se mnohdy vrací až v řádu desítek let).

Všestranně akceptovatelná spolupráce a tvorba politicky, a tedy i bezpečnostně, stabilního prostředí pak je podhoubím ekonomického růstu. V rámci harmonizace v jednotlivých oborech sice může docházet k nutnosti úprav na základě "rohodnutí Bruselu". Toto "rozhodnutí Bruselu" je však třeba vnímat i jako součást našeho rozhodnutí. Jsou obory, ve kterých působení EU nemusíme téměř vnímat (ale v jiných zemích se může jednat o bolestivé přizpůsobení), na druhou stranu jsou však i takové obory, kde musíme národní legislativu a praxi přizpůsobovat my. To vše nám ve finále dává možnost se spoléhat na určité minimální standardy v rámci celé EU.

EU rozhodně není jen o tom, že můžeme cestovat pouze s občankou. EU skrývá i mnohé spolupráce, které ani nevnímáme, pokud se nic neděje, a jejich řádné fungování je možné ocenit právě proto, že se nic neděje - například Europol.

Je zde vhodné i krytické zamyšlení se nad využíváním dotací. Není to EU, kdo diktuje, na co přesně se dotace mohou použít. Je to Česká republika, která dává obecným rámcům konkrétní rysy. Zde jsem mnohdy zklamán, že dotace se mnohdy utrácejí za něco, co by český stát měl obstarat i bez existence dotací, a dotace jako takové nejsou stimulanty dalšího rozvoje a růstu. Ale jak uvádím, je to chyba naší politické reprezentace, kam prostředky z dotací směřuje a na jakých pravidlech se v rámci EU dohodne (pro dosažení různých cílů EU si mnohdy členské státy samy volí způsoby, jak jich dosáhnout).

Pohled na výhody je možné vnímat z pozice občana, firmy ale i státu. Každý z těchto bodů je pak spíše na samostatné rozsáhlé pojednání.

Zlepšíme-li svoji komunikaci v rámci EU a budeme-li aktivněji prosazovat projekty podporující dlouhodobý ekonomický růst namísto krátkodobých a často soukromých ekonomických zájmů, může pro nás být členství v EU nástrojem ještě mnohem silnějším, než je nyní - a profitovat z toho budeme moci všichni.