Z analýzy Penzijního fondu České pojišťovny vyplývá, že klienti, kteří se rozhodli vybrat si své naspořené prostředky z penzijního připojištění, je nevyužívají výhradně na přilepšení v penzi. Co se děje s penězi z penzijních fondů na konci spoření? S naspořenými penězi lidé nakládají různě. Podle analytiků Penzijního fondu České pojišťovny zůstává přibližně 17 % objemu peněz z penzijního připojištění několik měsíců zcela nevyužitých. Naproti tomu 14 % klientů PFČP vkládá tyto prostředky ihned do jiných finančních produktů, ať už nového penzijního připojištění, nebo spořicího účtu či dalších investic. Ostatní (69 %) své peníze určené na zajištění stáří utratí.

Zaměstnanecké výhody jsou dnes považovány téměř za samozřejmost a jejich prostřednictvím motivuje své zaměstnance drtivá většina podniků. Mezi benefity již dávno nepatří jen diskutované stravenky, auto nebo mobil. S jakými benefity se můžeme nejčastěji setkat a jak systém motivace funguje? Benefity lze rozdělit do dvou kategorií v závislosti na tom, zda jsou daňově zvýhodněné, či nikoli. Podle červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR vévodí aktuálně žebříčku oblíbenosti daňově zvýhodněných benefitů vzdělávání a pojistné produkty.

Z psychologického hlediska představuje odchod dětí z domova jednoznačný mezník v životě člověka. Podle průzkumu Era Poštovní spořitelny se však způsob života až tak nemění, alespoň co se týče finančního chování. Oproti zažité představě o využití nově nabytého volného času je totiž většina Čechů i po odchodu dětí spíše pasivní. 

Češi si za první pololetí roku 2011 ukládali na penzijní připojištění v průměru 428 Kč. Vyplývá to ze srpnových statistik Ministerstva financí ČR. Tato částka představuje pouze 1,8 % z průměrné měsíční mzdy, což podle odborníků nestačí pro vytvoření dostatečné finanční rezervy na stáří. Připravovaný zákon o doplňkovém penzijním spoření proto bude motivovat k intenzivnějšímu spoření na penzi.

Blíží se váš odchod do důchodu? Zajímá vás, na jakou penzi budete mít nárok? V dalším dílu videorozhovoru o penzích a penzijní reformě vám ekonom Vladimír Bezděk poradí, jakým způsobem se můžete dopočítat, na kolik peněz si v důchodu přijdete. Dnes popáté s Vladimírem Bezděkem, ekonomem a členem Národní ekonomické rady vlády,v seriálovém videorozhovoru o důchodech, důchodových systémech a důchodové reformě.

Počet zásahů domácí asistenční služby Allianz pojišťovny dosáhl v loňském roce dvou tisíc a neustále roste. Těch, kteří rychle potřebují instalatéra, zámečníka, pokrývače, ale také deratizéra nebo specialistu na desinsekci, je rok od roku více. Když Allianz tuto službu právě před 10 lety zavedla, využilo ji pouze několik desítek lidí v nouzi. V roce 2007 to bylo zhruba 300 pojištěných a letos se očekává, že jejich počet bude až desetinásobný. Jak se ale v záplavě řemeslníků vyznat a nenaletět podvodníkům s předraženými službami, nebo fušerům?

Z pravidelného šetření Asociace penzijních fondů ČR vyplynulo opětovné potvrzení stability penzijního připojištění, růst spravovaného majetku i zisku. „Výsledky šetření potvrzují, že si občané stále více uvědomují nutnost vytvoření dodatečných finančních zdrojů pro svůj důchodový věk“ uvedl k přehledu aktuálních dat prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok.

Penzijní připojištění nemusíte mít doživotně jen tam, kde jste jej založili. Jak jsme vyzkoušeli, změna fondu není nic složitého. Chce to jen zjistit pár základních údajů, vyplnit několik formulářů a ohlídat si termíny předchozích a nových plateb. Poslední tři roky se mé úspory u penzijního fondu příliš nezhodnotily. Přesněji řečeno, zhodnocení bylo mizernější než v jiných fondech, nestačilo ani na inflaci, takže hodnota uložených peněz vlastně klesala. Fond, který měl kdysi skvělé výsledky, a proto jsem si ho také vybrala, už tak nevynáší. Začínám se rozhlížet po jiném, kam bych mohla své ušetřené peníze převést.

S údivem jsem si v deníku Právo z 23. července 2011 přečetl, že v České republice nebude vznikat prostor pro zaměstnanecké penzijní fondy. Na základě mé zkušenosti ekonomického a finančního poradce jedné evropské asociace penzijních fondů a mého přehledu o různých penzijních systémech v Evropě mohu odpovědně konstatovat, že právě zaměstnanecké kolektivní fondy mají proti jiným metodám penzijního připojištění nemalé výhody.

Počet příjemců důchodu v prvním pololetí roku se oproti stejnému období loňského roku opět mírně zvýšil. Oproti loňskému poklesu ale mírně vzrostl i poměr poplatník:důchodce. Ke konci června 2011 vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení 2 280 450 sta­robních důchodů. Přitom penzistů starobních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostní evidovala ČSSZ celkem 2 832 699. Těm ČSSZ k 30. 6. 2011 vyplácela 3 460 194 důchodů. Kromě toho zasílala ČSSZ celkem 65 575 důchodů do zahraničí.