Dobrý den Anastasia,

zřejmě dobře nerozumím Vašemu dotazu. Upřesněte, kam Vám peníze měli dorazit a pak Vám možná poradíme.

S pozdravem

Petr Metelec, Froglet

Zpravidla se tímto pojmem označuje inflace, která je jen po určitou dobu. Může být způsobena např. výkyvem cen určité komodity (např. paliv), kdy jejich cena vzroste, ale očekává se, že opět (po odeznění některého z externích faktorů) opět poklesne, případně následně přestane růst, a tak se inflace opět vrátí do běžných mezí.

Dobrý den paní Všetečková,

s Vaším dotazem se prosím obraťte na svého účetního nebo daňového poradce.

Obávám se, že tento dotaz není směřován správným směrem. 

Zde Vám můžeme poradit ze světa finančních produktů a jim příbuzných. Daňový odpočet v tomto směru je záležitostí právě jiných specialistů. Pokud by se však někdo z nás Vaší otázky chtěl chopit, jistě Vám rád odpoví!

S pozdravem

Petr Metelec, Froglet

DEJ TAM VSE CO MAS A NEMUSIS OTRAVOVAT FINANCAK

DEJ TAM VSE CO MAS A NEMUSIS OTRAVOVAT FINANCAK

To do jisté míry záleží na úhlu pohledu. Základní teze je ale v kostce taková, že čím více je na trhu oběživa - peněz, tím rychlejší bude inflace. Pokud chcete tedy inflaci zmírnit, tak zvýšíte základní sazby. V návaznosti na to "zdraží" úvěry a tím pádem je na trhu méně peněz (protože o dražší úvěry je menší zájem / méně lidí a firem na ně dosáhne). Tedy se méně utráci a méně se investuje a v návaznosti na tuto sníženou spotřebu by pak měla zpomalovat i inflace (zboží / služby kupuje méně lidí / firem, tak jsou levnější). V současné době je zde ale mnoho "ale" ohledně zaškrcení ekonomiky drahými úvěry a hlavně ohledně externích vlivů způsobujících vyšší růst spotřebitelských cen, na které rozhodnutí ČNB stejně nemá vliv. 

Znamená to, že se podobným způsobem zvýší úrokové sazby v ekonomice (hypotéky, úvěry, ale i vklady).

ČNB se tím snaží bojovat proti inflaci.

Býčí trh je, když akcie rostou, medvědí, když klesají. Medvědí trh nastává, když döjde k poklesu o 20 % od předešlého maxima. A naopak.

Obávám se, že ano. I když v takovém případě mimořádné situace by pravděpodobně do smluvního vztahu vstoupil stát nějakým opatřením. Obecně ale zničení zástavy není důvodem pro nesplácení hypotéky. Zástava musí být pojištěna, tudíž při většině příčin by byla hypotéka splacena z pojistného plnění. Válečné události jsou ale ve výlukách, tudíž by k pojistnému plnění nedošlo.

Situace pro dlužníka by mohla být i horší. Nejen, že by musel dál splácet, ale banka by vzhledem k neodpovídající ceně zástavy mohla vyžadovat dozajištění, a v závislosti na smluvních podmínkách, i splacení úvěru.

Nelze přitom spoléhat na to, že se banka o zničení zástavy nedozví. I kdyby si toho "nevšimla sama", má dlužník smluvní povinnost banku informovat o změnách, které mohou mít vliv na jeho schopnost splácet a dostát svým závazkům (kam se zničení zástavy nepochybně řadí). Pokud by tuto povinnost nesplnil, mohlo by se v krajním případě jednat až o trestný čin úvěrového podvodu.

Vaše otázka směřuje k ekonomickému poradenství v rámci určitého oboru. Bez znalostí detailů není možné poskytnout jakoukoli radu. Doporučuji vyhledání odborníka, který Vám s nastavením cenové politiky a možná i celkové prezentace Vaší práce poradí.

Dobrý den,

sháníme pro Vás odpověď.

Hezký den.

Vaše Zlatá koruna

Opravné daňové přiznání se podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání a nahrazuje daňové přiznání řádné. Dodatečné daňové přiznání slouží k opravě chyb po termínu pro řádné daňové přiznání. Pro více detailu se případně doporučuji obrátit na daňového poradce.

Zlatá koruna není platební instituce, tudíž nedají.

Tato otázka nás trápí všechny. Zatím nejlepší odpověď poskytnul Douglas Adams ve Stopařově průvodci po galaxii. Dovolím si ocitovat (a zároveň doporučit jako povinnou četbu):

"Stále více lidí se přiklánělo k názoru, že udělali nenapravitelnou chybu, už tehdy, když slezli ze stromů. Někteří dokonce tvrdili, že chybou bylo vůbec na ty stromy lézt, že měli všichni pěkně zůstat v oceánech."

Dobrý den, záleží především na kurzech a poplatcích vaší banky. Pokud si účtuje vysoké poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí, vyplatí se spíše platit kartou nebo směnit valuty ve směnárně. A některé banky také mají nevýhodné kurzy, pak se spíše vyplatí vyměnit valuty v dobré směnárně (některé mají kurzy výhodnější než banky, ale jiné... ne :-) ). V tomto směru záleží i na tom, jakou směnárnu máte dostupnou.

A v neposlední řadě také záleží na objemu peněz, které chcete brát s sebou na dovolenou. Při malém objemu jsou úspory na kurzu zanedbatelné, při velkém objemu ovšem může být vyšší riziko při převozu hotovosti.

Dobrý den,

můžete si vyhledat na webu články na srovnání kurzů platebních karet. To Vám pomůže se rychleji zorientovat, zda vaše banka má přijatelnější kurz či ne.

Vedle překontrolování kurzu měny země, kam jedete, na vaší kartě či poplatky za výběry z bankomatu v zahraničí, také doporučuji si u své banky na kartě vypnout DCC službu!

DCC „Dynamic Currency Conversion“ (Dynamická konverze měny). DCC vám nabízí možnost platit v měně karty (tedy v české koruně) u zahraničních obchodníků nebo při výběru ze zahraničního ATM. Hezky vypadající služba, která se může extrémně prodražit. Tato služba DCC, konverze cizí měny na českou, je velmi drahá – kurz měny je výrazně méně výhodný než kurz poskytovaný vaší bankou! V zahraničí vždy plaťte a vybírejte z bankomatů v originální měně – v měně toho státu! V případě, že vám obchodník sám nastaví DCC službu a vy si toho nevšimnete, můžete v přepočtu zaplatit i přes 10 % víc, než je cena zboží. Následné reklamace jsou obvykle neúspěšné, neboť na stvrzence je uvedeno, že jste o nabídnutém kurzu byli informováni a že jste s ním souhlasili.

Green Deal do haje nepujde.

Je mozne, ze bude kvuli valce Ruska na Ukrajine potreba napriklad docasne prodlouzit vyuzivani uhli v energetice (namisto plynu).

To je dobrá otázka. Na jedné straně stát potřebuje příjmy na sanaci deficitů a úhradu státních výdajů, na druhé straně daně zatěžující především firmy mohou ohrozit již tak dost ohrožený ekonomický růst - a s ním i své příjy. A daně zatěžující domácnosti při současné inflaci také asi není zrovna nejlepší způsob k zachování růstu, protože by podvázal spotřebu domácností, která hospodářský růst také ovlivňuje.

Osobně se domnívám, že v daňovém systému obecně i v současné době je nejlepší daňová stabilita. Tedy především nedělat časté a významné změny.

Ano... bohužel s vámi naprosto souhlasím. Ostatně jsem o tom hovořil na

https://www.youtube.com/watch?v=Mg1jzPhbSR4

Uvedené počínání vlády považuji za obdobný "nákup" potenciálních voličů jako tomu bylo v případě předchozí vlády a považuji ji za velmi nekoncepční. Uvedenou jednorázovou dávku včetně nastavení jejích parametrů považuji za zcela nesmyslnou a velice mne překvapuje takové řešení u středo-pravicové vlády. Myslím, že tím nezíská moc pozitivních bodů ani u svých voličů. 

Kéž bychom se napříště dočkali více promyšlené realizace sociální politiky.

Jsou to státy, kde se platí nižší nebo žádné daně.

Rozhodně ne. Jakýkoliv cenový strop pouze vyvolává nedostatek daného zboží či služby. Cena je vysoká, protože (v tomto případě) pohonných hmot není dostatek, a vysoká cena omezuje poptávané množství (lidé méně využívají automobil). Díky tomu lidé a firmy, které i za tuto cenu chtějí pohonné hmoty nakoupit, mohou. Pokud by cena byla zastropovaná, tak by pohonné hmoty chtělo nakoupit víc lidí a firem, než kolik by bylo k dispozici.

K obdobné situaci došlo s regulací nájemného. Dokud bylo nájemné regulované, lidé využívali např. větší byty, než potřebovali, a nebylo výjimkou, že rodina držela i byt, který nepotřebovala, pro děti "až dospějí". Tím snižovali nabídku bytů a zvyšovali jejich cenu na volném trhu. Za regulované nájemné pak chtělo bydlet víc lidí, než kolik bytů bylo k dispozici.

Ne. Neměla. Cena pohonných hmot je především vysoká, protože je vysoká cena ropy na světových trzich.

Vysoká cena ropy je také způsobena válkou Ruska na Ukrajině.

Dle mého názoru platí, že pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že plně či částečně prcuje z domova, je zaměstnavatel povinen poskytnou náhradu výdajů, které zaměstnanci s výkonem práce vzniknou.

Aleš Pfeffer

Dobrý den,

Co se týká kompenzace nákladů, doporučuji se se zamětnavatelem domluvit. Pokud zaměstnanec na HO používá k práci vlastní majetek, může se dohodnout, že mu zaměstnavatel bude opotřebení kompenzovat (počítač, tiskárna..). Patří sem i spotřeba elektřiny a internet. Zaměstnanec však musí náklady vyčíslit a doložit, a to nemusí být vždy jednoduché. 

Právní nárok na příspěvek na stravování není, týká se to i kávy.

Hezký den,

Leona Schovancová

Dobrý den , je to jednoduché.

Příklad: DPH  21%, cena zboží je 100,- Kč. Výnos z DPH 21 Kč z každého kusu.

Stejné zboží zdraží na 200,- Kč, výnos z DPH je 42,- Kč z každého kusu, aniž se cokoliv jiného změnilo.. Jasné ??

Vysvětlení pana Schwarze je výstižné ve vztahu k DPH. Obdobně si můžete promítnout problematiku inflace i ve vztahu k dalším daním - například u daní z příjmů. Podnikatelské subjekty si totiž budou chtít zachovat procentuálně stejnou výnosnost. S cenami tedy porostou zisky a daně z nich. Lidé kvůli inflaci budou tlačit na růst mezd a veškeré odvody z mezd též budou vyšší, atd.

Jako u všeho záleží na co koukáte a v jakém horizontu.

Podívejte se na www.ourworldindata.org nebo na www.humanprogress.org a další weby, které se snaží ukázat, jak jsme na tom MNOHEM lépe, než kdokoliv v minulosti.

Jsme v průseru? Ano. Ale je lokální (myšleno časově). Můžeme se mít za rok dva hůře než dnes? Ano a asi bych si na to i vsadil. Je co měnit k lepšímu? Nepochybně. Budou se mít naše děti lépe než my? Stoprocentně.

Přednasku kluků z Kecy a politika jsem neslyšel, tedy nemohu posoudit.
Obecně však dle mého názoru v černějsí díře jsme ještě nebyli, má to stále sešup a lidé stale spí..

Ano, lze to. Je možné cenu uvést pevně ve smlouvě.