V minulém roce vybrala největší odborná porota finančního trhu, Finanční akademie, nejlepší produkty roku 2018. Mezi 212 produkty od celkem 81 finančních společností ocenila ty nejkvalitnější Zlatou, Stříbrnou či Bronzovou korunou. V kategorii Novinka roku Finanční akademie také vybírá nejlepší inovaci finančních produktů, v minulém roce takto ocenila možnost připojištění kybernetickcýh rizik v rámci majetkového pojištění od Kooperativy.

Stavební spoření

Podmínkou pro získání maximální státní podpory dvou tisíc korun u stavebního spoření je vedle uhrazení poplatku za vedení účtu také roční vklad alespoň 20 tisíc korun – tedy 1667 korun měsíčně. Peníze lze na účet vložit i jednorázově. Pokud klienti během roku spořili méně a mají nyní peníze nazbyt, je správný čas svůj vklad navýšit, aby o státní podporu nepřišli. Peníze musejí být připsány do 31. prosince, především při platbě složenkou je nutné peníze poslat v předstihu. Někteří v závěru roku zakládají úplně nové smlouvy, i to je možné.

Pokud se dnes roztříštěná politická reprezentace shodne na nějakém klíčovém bodu problémů české společnosti, je to právě situace na poli bydlení. Hlavní příčinou, proč je poptávka po bytech dlouhodobě nad její nabídkou, je právě nedostatek bytů a komplikovaná situace na poli výstavby nových bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora se shodly, že české stavební právo po letech dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá novelizace. Společně připraví zákon, který by mohl být schválen už za tři roky.

O hypotékách v kostce

V současné době banky nabízí hypotéky s průměrným úrokem 2,53 %. Ještě v lednu letošního roku dosahovaly sazby 2,28 %, v loni v tuto dobou byly lehce nad 2 %. Historické minimum pak činilo 1,77 %, a to v prosinci roku 2016. Sazby pozvolně rostou a jinak tomu nebude ani nyní, se zpřísněním hypoték přijde i jejich zdražení.

Centrální banka už po páté zvýšila základní úrokovou sazbu, která od roku 2012 do roku 2017 činila 0,05 %. Za poslední rok sazba narostla o 1,2 procentního bodu, srpnové rozhodnutí má za následek navýšení z 1 % na 1,25 %.

I přes veškeré kroky České národní banky, průměrné úrokové sazby poklesly. Důvodem je blížící se říjnové omezení, a tak si komerční banky chtějí na poslední chvíli z hypotečního trhu utrhnout největší kus. Proto nabízí časově omezené akční nabídky:

-          slevy na úrokové sazby,

-          slevy na poplatky,

-          odměny za uzavření smlouvy.

Dostupnost hypoték se snižuje postupně od roku 2016, kdy poprvé Česká národní banka přišla s omezením 100% hypoték. V současné době tak lze získat hypotéky s maximálním poměrem zástavní hodnoty k výši úvěr (LTV) 90 %. Zároveň ale banky nesmí poskytnout v celkovém objemu sjednaných hypoték více jak 15 % úvěrů v pásmu LTV 80 až 90.

Banky, spořitelny, úvěrové a leasingové společnosti či mobilní operátoři a další subjekty spolu sdílejí tzv. úvěrové registry, ve kterých vedou záznamy o svých klientech a jejich platební morálce. V registrech jste zaneseni automaticky, jakmile máte půjčku, úvěr, hypotéku nebo výrobek či službu na splátky. Ten, kdo splácí své závazky včas, případně není předlužený, se nemusí těchto záznamů při žádosti o jinou půjčku obávat, v případě neplacení závazků ale znamenají registry pro žadatele problém.

Veškeré doložené či obdržené dokumenty spojené s hypotékou, kompletní komunikace s bankou, zůstatek úvěru, úrokovou sazbu, ale i přehled plateb, které čekají na uhrazení, nebo již byly uhrazeny – to vše najdou klienti Hypoteční banky na jednom místě. V on-line Hypoteční zóně je vždy po ruce uloženo vše potřebné. Tím ale její význam zdaleka nekončí. Hypoteční zóna umožňující přístup z pohodlí domova dovoluje i podepisování vybraných dokumentů nebo změnu kontaktních údajů či adresy.

Česká republika patří mezi země s nejmenším podílem nájemního bydlení v Evropě. Podle statistik Eurostatu bydlí v nájmu 21 % českých domácností. Průměr zemí Evropské unie přitom činí 30 %, vůbec největší podíl nájemního bydlení je v Rakousku či Německu, kde v nájmu bydlí téměř polovina obyvatel. Vyšší podíl nájemního bydlení je přitom tradičně v zemích západní Evropy, naopak nejméně bydlí v nájmu lidé na východ od českých hranic. Vůbec nejmenší podíl nájemního bydlení je na Slovensku, v Litvě a Chorvatsku (okolo 10 %).